Možná ode mě není správné začít rozebírat tohle téma právě tady, ale i tak to udělám. Já Hunty, jsem kamarádkou Annie už pěkných 9 let.

( Takhle nějak jsme tehdy vypadaly :D Vlevo Hunty, vpravo Annie)

Po dalším roce jsem si ve škole našla novou kamarádku, tehdy jsem ještě neviděla, jak prohnilá a ulhaná je. Nechala jsem se od ní stáhnout na její stranu, uvěřila všem jejím lžím a začala se znovu hádat s Annie. Tentokrát ale mojí vinou. Znovu jsme se přestaly kamarádit a různě proti sobě válčily. Musím se usmívat nad naší tehdejší hloupostí a nad tím, co nás v nějakých 14 letech zajímalo. Po půl roce se situace uklidnila a já se s Annie zase udobřila. Odpustily jsme si všechno zlé a začaly od začátku. Na další rok byl klid...když nám bylo krásných 15 let, Annie si našla svojí první "opravdovou" lásku. Byla jsem za ní šťastná a s radostí poslouchala všechno co spolu zažili. Bylo jasné, že Annie chtěla s jejím přítelem trávit všechen čas a já jsem šla na druhou kolej. Byla jsem z toho tehdy vážně nešťastná, chyběl mi čas, který jsem byla zvyklá trávit s ní. Říkala jsem jí, že mi to vadí. Že mě takhle odstrčila. Ona se mi vždycky omluvila a vyrazila semnou ven.

(Vždycky jsme si užily tolik legrace :) Vlevo Hunty, vpravo Annie)

Pak se to zase vrátilo do normálu a na mě si pomalu nevzpomněla. V tu dobu jsem si našla i já přítele. A tak jsme se na půl roku celkem odloučily. Sice jsme si občas psaly a řešily naše trable, ale to bylo všechno. Po půl roce jsem se já rozešla s přítelem a zůstala zase sama. Byla jsem nešťastně zavřená doma a nechtěla se nijak bavit. V tu dobu začala Annie s jejím přítelem chodit na různé rockové akce. Vyprávěla mi o tom, co tam zažila a já jí tiše záviděla. Že má partu super přátel, lásku. Jednou mi z ničeho nic řekla, jestli bych nechtěla vyrazit s ní. Po čase přemlouvání mě zlomila a tak jsme vyrazily. I přes to, že jsem na té akci nikoho kromě Annie a jejího přítele neznala...bavila jsem se. Seznámila mě s jejími přáteli a já si užila fajn večer. Zalíbil se mi tam jeden kluk, ale po čase z toho sešlo. Zjistila jsem, že by jsme si vůbec nerozuměli a tak jako tak jsem měla pocit, že ho spíše přitahuje Annie. Po čase jsem po dlouhé době narazila na mého spolužáka ze základní školy.  Párkrát jsme spolu vyrazili ven a on mě pak vytáhnul mezi partu jeho kamarádů, všichni to byli "punkáči". Začala jsme s nimi chodit ven. Celkem mě zaujal jeden z nich, ale nijak jsem to tehdy nehrotila. Čas běžel dál a onen kluk o mě projevil zájem. Pozval mě k sobě domů, že mi zahraje na kytaru. Slyšela jsem od jeho kamarádů, že mu to fakt jde a tak jsem se nakonec nechala ukecat. Užila jsem si s ním fajn den a domluvili jsme se, že spolu hned další den půjdeme na jednu celkem velkou punk/rockovou akci. Na akci samozřejmě nechyběla ani Annie a po delší době jsme měly šanci spolu zase "řádit".

(Ano, také si mám pocit, že si o nás lidé museli myslet, že jsme se zbláznily :D Vlevo Annie, vpravo Hunty)

Akce skončila, já si jí výborně užila, výborně jsem se také opila. Annie u nás po hooodně dlouhé době přespala a naše ráno vážně znát nechcete :D. O pár dnů později jsem začala chodit s již zmíněným klukem. Chodila jsem většinou ven s ním a našimi společnými kamarády, nebo s jednou mojí kamarádkou ze základky. S Annie jsme spolu zase po čase vyrazily ven, sednuly jsme si do naší oblíbené hospůdky a probíraly, co se v našem životě děje. Já jsem byla šťastně zamilovaná, ale Annie měla trápení. Podezírala jejího přítele, že jí podvádí. Mrzelo mě to, ale já jsem s tím nemohla nic dělat. Annie byla natolik nešťastná, že se hodně spustila. Začala randit s jinými kluky i když měla stále toho svého. Byla jsem na ní naštvaná a její přístup se mi nelíbil. Po čase už jsem nevydržela mlčet a všechno jsem jí řekla. Dalo by se říci, že jsme se pohádaly. Po čase jsme se domluvily, že spolu vyrazíme mimo naše město. Někam pryč od toho všeho a pobereme všechno. Vydaly jsme se do jedné poklidné a malinké vesničky. Lehnuly si na deku k jezírku a relaxovaly. Byl to fajn únik z reality i pro mě, protože jsme měla zrovna pár problémů doma.

(Vlevo Annie, vpravo Hunty)

Zjistila jsem ale, že Annie se svým "řáděním" nepřestala a asi ani hodlat přestat nechtěla. Vadilo mi, když mi říkala, že až já budu rok s mým přítelem, že to dopadne úplně stejně. Byla jsem si jistá, že to NENÍ pravidlo. Záleží přeci na těch lidech, na jejich lásce. Dorazila jsem domů se zvláštním pocitem. Ale nikomu jsem neřekla, jak moc mě trápí, že se moje kamarádka takhle zkazila. Nemohla jsem, protože jsem jí slíbila mlčenlivost. Není to tak dávno, co jsme si spolu zase vyrazily. Vydaly jsme se do jednoho rockového baru. Představila jsem jí mým přátelům a celý večer jsme se všichni smáli. Annie poté dlouho s někým smskovala a pak mi řekla, že jí někdo miluje. Že by to mohla být její šance být zase šťastná. Řekla jsem jí, že pokud si to myslí, že by do toho měla jít. Měla by opustit její přítele se kterým už jim to neklape a být konečně šťastná. Po nějaké době jsem si s Annie znovu psala a ona mi pověděla, že už je to s jejím přítelem zase v pořádku a, že je za něj ráda. Hodlala už se vším přestat a být zase šťastná. Bohužel to asi nedodržela a už zase "randí". Láme mi srdce, když vidím co se z mojí kamarádky stalo a přiznávám, že jí to mám za zlé. Annie...jestli tenhle článek čteš, omlouvám se ti za to, že jsem tohle všechno napsala na veřejnost, ale asi je to jediný způsob jak ti dát najevo, že to co děláš podle mě není správné. Sama jsi mi říkala, že takhle nejsi šťastná...nevím proč si tedy tolik ubližuješ. Bolí mě, že už to není jako dřív. Zažily jsme toho spolu tolik, tolikrát jsme o sebe navzájem málem přišly, ale vždycky jsme zatnuly zuby a zůstaly spolu. Už jsem se smířila s tím, že jsme se každá změnila, máme svůj život a už to nikdy nebude jako dřív. Tímto článkem jsem nám jenom chtěla připomenout všechno co jsme spolu zažily...chybíš mi.